ČlánkyTenis

Jak funguje Jestřábí oko v tenisu?

Jestřábí oko je komplexní počítačový systém používaný v tenisu a jiných sportech. Systém vizuálně kopíruje trajektorii míčku a vyhodnotí jeho statisticky nejpravděpopdobnější cestu jako pohybující se objekt.

Inženýři v Roke Manor Research Limited, England, vynalezli systém v roce 2001, vzdali se však patentu a později byla technologie přebrána společností Hawk-Eye Innovations Ltd.

V tenisu jsou všechny systémy Jestřábího Oka založeny na trojúhelníkovém principu využívajícím souběžně obrázky a data z 10 vysokorychlostních kamer umístěných na různých místech a v různých úhlech okolo kurtu. Systém, ve kterém se nachází předdefinovaný model hracího pole a pravidel hry, rychle zprocesuje video z kamery a dopad míčku.
Dále identifikuje skupiny pixelů, které korespondují s obrázkem míčku a díky vyspělé 3D technologii se vypočítá jeho pozice a cesta, kterou urazil alespoň ze dvou kamer ve stejném okamžiku.
Vygeneruje se grafický obrázek cesty míčku a kurtu, který je potom ukázán na obrazovce rozhodčím, trenérům a televizním divákům v reálném čase.

Ačkoliv celý systém Jestřábího Oka je schválený od mezinárodní tenisové federace ITF, firma neustále pracuje na jeho zdokonalování. Systém dokáže předpovědět kam míček bude pokračovat a jak bude reagovat na překážky v cestě, které jsou již naprogramované do databáze. Všechny výměny hráčů jsou uchovávány v databázi, která dále slouží k analýzám a statistikám o jednotlivých hráčích, jejich herních stylech či rychlosti míčku až po porovnání úderu všech aktérů.

Pro diváky u kurtu či u televizní obrazovky je to určitě zábava, když jeden z hráčů oznámí “challenge”. U samotných hráčů má celý systém různorodou odezvu. Nejen, že změní někdy rozhodnutí čárového či hlavního rozhodčího, ale může tím i negativně ovlivnit celý zápas. Představte si třeba jen, kdyby tato technologie byla dostupná v době, kdy hrál John McEnroe, který už tak nebyl nikdy spokojen s výrokem pána na umpiru.

Švýcar Roger Federer je známý tím, že není příliš velkým fanouškem Jestřábího Oka.
Říká: “Hráčům by nemělo být povoleno používat Hawk Eye příliš často, protože to zpomaluje samotnou hru, přitom hráč často ví, že míček byl rozhodčím zahlášen správně!”. V jednom z Wimbledonských finále, kde proti němu stál Rafael Nadal, dokonce neúspešně požádal rozhodčího aby systém vypnul.
Federer byl také u incidentu při jednom čtvrtfinalovém zápase na Australian Open, který se týkal i Tomáše Berdycha. Systém zklamal a nebyl schopen určit, kde míček dopadl, díky tomu, že na kurtu byl obrovský stín. Berdych tenkrát rozhořčeně říkal rozhodčímu: “Mě nezajímají rozhodčí, já chci vidět svůj míček! Proč to máme na kurtech, když to nefunguje?! Mělo by to vždycky fungovat”

ITF ve svých pravidlech rozhodla, že rozdíl dopadu míčku v realitě a potom, co ho ukáže Jestřábí Oko nesmí být větší než 5mm. Představitelé společnosti, která JO provozuje, uvádějí rozdíl 3,6mm a samozřejmě provedli tisíce testů a ani jeden nevyšel chybný.

Otázek ohledně používání je nakonec cca stejně jako odpovědí. Jisté je, že diváci celou show milují a když zakryjeme nedostatky jako určité zdržování hry a milimetrovou chybu, je to určitě pokrok směrem kupředu. Vzpomeňme kolikrát už čárový/á rozhodčí oznámil/a aut na profesionálním turnaji a nakonec se ukázalo, že míček byl dokonce několik centimterů v kurtu.
A navíc, docela hodně turnajů se hraje na antuce, kde Jestřábí Oko není vůbec nutné, protože míček za sebou nechává jasnou stopu.

Pravidla

Používání Jestřábího Oka v tenisu provázejí samozřejmě jasná pravidla:

  • Každý hráč má v setu tři možnosti – “challenge” použít Jestřábí Oko na překontrolování dopadnutého míčku.
  • Jestli má hráč pravdu, zůstává mu stejný počet možností. V podstatě má hráč neomezený počet spravných challenge.
  • Jestli hráč pravdu nemá, ztrácí jednu z možností.
  • Během zkrácené hry (tie-break) dostává každý hráč jednu možnost navíc.
  • Challenge se nedá přenést do dalšího setu.

Perlička na závěr
Jestřábí Oko je vlastně nástupcem systému Cyclops. Jednalo o soustavu infračervených paprsků ve výšce 1cm nad zemí, které přenášely data do skříňky u kurtu a následně do počítače, a ta se používala pouze u čar v podávacích boxech. Cyclops dokázal za zvuku elektronické píšťalky pouze oznámit, zda byl míček mimo.

Zdroj: wikipedia, Hawk-Eye Innovations, Ltd., internet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spamu - doplňte rovnici * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.